Anafylaxe / anafylaktoidní reakce

JAK POSTUPOVAT PŘI ANAFYLAXI (odkaz) 

Anafylaktická reakce je závažný stav, který pacienta může ohrozit na životě.

V radiologii se s ní nejčastěji setkáme po podání kontrastní látky, i když je tato situace s dnešními moderními preparáty již vzácná. Právě proto zde však hrozí nebezpečí, že personál není na takovou situaci připraven. Nejčastěji však dochází k neimunologické, tzv. anafylaktoidní reakci (viz níže).

Některé typické příznaky:

- potíže s dýcháním, stridor, cyanóza, laryngospasmus (dušnost)

- pruritus, erytematosní flush, kopřivka, angioedém, otok rtů/jazyka

- hypotenze (zvýšená vaskulární permeabilita), tachykardie, těžce hmatný pulz, může být i růžová periferie -> distribuční typ šoku

- závratě, KŘEČE, poruchy vědomí, synkopy

- nausea, zvracení, průjem, pocit tepla, pálení kůže, profusní pocení, rhinorrhea

V průběhu dalších 24 hodin po reakci je nutné pacienta sledovat na oddělení z důvodu možného vyvinutí pozdní reakce, která typicky nastává v řádu hodin po první reakci (až 20% pacientů má dvoufázový průběh).

Některé fajn odkazy a jednoduché algoritmy:

https://www.wikiskripta.eu/w/Anafylaxe

https://www.akutne.cz/index.php?pg=vyukove-materialy--rozhodovaci-algoritmy&tid=107

https://www.resuscitace.cz/files/files/0/rf5ie/poster-speccircs-anaphylaxis-treatment-algorithm-c.pdf

https://www.resuscitace.cz/files/files/0/s0qgy/cz-bls-algorithms-portrait.pdf

Článek o kontrastních látkách a jejích kontraindikacích:

https://www.nemlib.cz/assets/uploads/2015/10/podani_jodove_kl_metodicky_list.pdf

Dovysvětlení:     

    Většina reakcí na jodové kontrastní látky je neimunologického charakteru - má charakter anafylaktoidní reakce, která je dána nespecifickou aktivací komplementu. Kontraindikace podání JKL i.v. v těchto případech je relativní a je zde přínosná premedikace kortikoidy. Část reakcí však může mít charakter imunologické anafylaktické reakce a premedikace je nepřínosná. Zde platí absolutní kontraindikace podání jodových k.l. Protože nelze předem předvídat typ reakce, podání JKL je vždy rizikové a možnost fatální anafylaktické reakce nelze nikdy vyloučit. 
Proto vyžadujeme u pacientů s anamnesou alergické reakce na jodové kontrastní látky:
- konzultovat indikaci vyšetření s podáním jodové kontrastní látky s radiologem, silně zvážit indikaci
- vyšetření provádět za hospitalizace

Ultrazvuk MSK - rameno, Achillova šlacha, ...

ACHILLOVA ŠLACHA

Šlacha tricepsu surae (m. gastrocnemius a m. soleus). Pod ní je Kagerovo tukové těleso. Kraniálně od calcaneu je retrocalcaneární bursa s tekutinou.

1. longitudinálně celou šlachu odsdola nahoru ke svalu

2. dolů jedu axiálně (málo tlačit, HODNĚ gelu)

3. V místě nejtlustší šlachy -> C. Doppler nebo SMI (širší šlacha a přítomnost flow může značit neovaskularizaci -> tendinopatie), normální je no flow ve šlaše

4.  Je tam ruptura = kolekce tekutiny/ smíšeného obsahu v průběhu šlachy/ svalu (částečná či úplná) ?

5. Změřím distraction gap - rozdíl velikosti ruptury při maximální možné flexi a extenzi nohy

NÁLEZ: V (distálním/proxímálním/...) průběhu Achillovy šlachy se zobrazuje (anechogenní/smíšeně echogenní) kolekce o rozměrech xxx odpovídající (částečné) ruptuře. Rozdíl ve velikosti ruptury mezi flexí a extenzí je yyy.

NEBO: Asi 3 cm od úponu se šlacha zobrazuje rozšířená až na xxx a je patrná neovaskularizace. Závěr: nelze vyloučit tendinopatii.

 _______________________________________________________________________________

RAMENO

 

 

Zdroj

Upozorňuji, že jsem začínající radiolog a toto není učební text, pouze mé vlastní poznámky. Při nejasnostech nebo chybách v textu velmi uvítám komentář od kolegů.

Ultrazvuk žil nohou - HŽT

1. najít VSM a její vstup do v. femoralis -> projet v. femoralis proximálně

2. komprese

3. v profunda femoris - jde ze svalů - zkontrolovat, komprese

4. v. f. superficialis - v polovině stehna dát C. Doppler a spektrální (nádech, zadržet dech, výdech -> signál by se měl snížit a pak kompenzatorně zvýšit, to nám řekne, že iliaky a proximální části femorálních žil jsou volně průchodné)

5. canalis adductorius-> v. poplitea (nohu pacient pokrčí, otočíme sondu) -> zde komprese i CD

6. lýtko, zde jsou veny většinou párové ke každé jedné arterii -> laterálně od tuberositas tibiae - VT Anterior - projedu dolů axiálně, komprese, longitudinálně

7. mediální polovina lýtka - najdu v. t. posterior (více vzadu) a v. fibularis - > zobrazím je longitudinálně -> barevný doppler + distální augmentace 

Někdy je diatální augmentace jediná metoda jak žíly lýtka vůbec zobrazit. Rozhodně nedělat při sebemenším náznaku trombozy.

 Známky trombozy: - nemožnost komprese, nepřítomnost flow na CD, hyperecho. trombus uvnitř.

POKUD NAJDEME TROMBÓZU, NIKDY NEVYŠETŘUJEME CÉVU DÁLE DISTÁLNĚ! Hrozí uvolnění trombu!

 NÁLEZ: Žiní kmeny jsou ztluštělé/ zúžené. Stěna žíly (s kalcif.?). Žíla je nekompresibilní. Lumen vyplněné echogenním materiálem - trombem. Vlající trombus? Augmentační manevry nevedou ke zrychlení toku. Barevný áznam nezachycen.? Vytvořen kolaterální oběh. Při Valsalvově manévru v barevném záznamu patrný retrográdní tok.V okolí žíly patol. změny vel. xxx.

Zdroj: 

 
Upozorňuji, že jsem začínající radiolog a toto není učební text, pouze mé vlastní poznámky. Při nejasnostech nebo chybách v textu velmi uvítám komentář od kolegů.

Kýly tříselné/ stehenní

1. Projet canalis femoralis mediálně od V a A 

2. manévry:  - zadržet dech a zatlačit do břicha (Valsalv) 

                     - zvednout ramena 

                     - zakašlat 

3. najít canalis inguinalis = svazek anechogenních cév šikmo podél a nad lig.ing. (anulus ing. profundus se nachází nad odstupem a.epigastrica inferior z a. femoralis nad lig. inguinale, a.e.i. pak směřuje k MRA)

 4. projet canalis inguinalis až k anulus ing. spf. 

5. manévry: - stejné jako předtím 

Vše zopakovat ve stoje. 

Přímá hernie jde přes trig. Hesselbachi "rovně" mediálně od an. ing. prof. 

 Nepřímá prochází přes an. ing. prof. a jde do an. ing. spf. 

Může být i vrozená. 

Pokud hernie prostupuje dále - hernia scrotalis/ testicularis / u žen labialis.  

NÁLEZ: (V místě bolestivosti/ v oblasti levého třísla/...) se (při zvýšení nb. tlaku) vyklenuje (tříselná/stehenní/...) (volná/uskřinutá) hernie s obsahem (tuku/ střevních kliček). Kýlní vak velikosti asi xxx, branka velikosti yyy.

 

Zdroj: 

Upozorňuji, že jsem začínající radiolog a toto není učební text, pouze mé vlastní poznámky. Při nejasnostech nebo chybách v textu velmi uvítám komentář od kolegů.